Jak řešit konflikt zabezpečovacího systému a domácího mazlíčka. Je nutné nalézt kompromis mezi kvalitou hlídání majetku a omezením pro domácí zvíře. Existují detektory, u nichž výrobce deklaruje odolnost vůči psům do dané velikosti nebo váhy. Ale takový detektor nebude nikdy tak spolehlivý jako běžný detektor.
Pes nebo alarm nebo oba dva ?
- Plášťová ochrana: metoda zabezpečení všech možných vstupů do objektu pouze detektory na okna a dveře. V objektu se lze volně pohybovat i při zapnutém hlídání. Nevýhodou je velké množství detektorů. Každé okno a dveře musí mít svůj.
- Pohybové detektory s imunitou: detektory jsou upraveny tak, že nedetekují pohyb zvířete do určité váhy. Nikdy ale nezaručují 100% odolnost před falešným poplachem. Problém nastane, pokud je zvíře schopno chodit po nábytku (kočka, pes na gauči). Detektor totiž funguje tak, že ve spodní části místnosti nedetekuje pohyb.
- Rozdělení objektu na části: nejjednodušší a nejspolehlivější řešení. Zvíře má přístup jen do místností, kde nejsou pohybové detektory. Hlídaná část je pro něj uzavřena. Je to sice omezení pro zvíře, ale zabezpečovací systém může fungovat velmi spolehlivě a bez problémů.
Kteří domácí mazlíčci jsou problém
Pro zabezpečovací systém jsou problematičtí volně se pohybující domácí mazlíčci ve velikosti kočky a větší. Rozhodně není problém papoušek v kleci nebo křeček v teráriu. Tato velikost domácích mazlíčků je pro pohybové detektory nedetekovatelná (pokud se tedy nebudou šplhat přímo po detektoru). Na druhou stranu pes o větší váze než 20 kg je problém i pro detektory pohybu s imunitou. Zde už může pomoci pouze plášťová ochrana nebo plošné pohybové detektory. Ty lze však například podplazit.
